Kostel před opravou v roce 1908![]() |
Kostel po dostavbě v roce 1920![]() |
Buchlovická farnost s kostelem sv. Martina vznikla někdy ve 13. století. Patronátní právo ke kostelu patřilo nejprve místním zemanům a vladykům. Od roku 1540 pak majitelům buchlovického panství. První zpráva o farním patronátu pochází z roku 1398.
Nynější raně barokní kostel byl vystavěn na místě původního, pravděpodobně dřevěného kostela v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl. Byla to původně jednolodní stavba s valenou klenbou, která však v letech 1921-1922 byla proložena příčnou lodí od uherskohradišťského architekta Dominika Feye. Původní hranolová věž v západním průčelí má novou cibulovou střechu z roku 1806, dnes pokrytou měděným plechem.
Vnitřní zařízení kostela je barokní a pozdější.Hlavní oltář je doplněn cennou kopií obrazu sv.Martina malíře Van Dycka, kterou pořídil malíř Karel Žádník. Boční oltáře Panny Marie a Jana Nepomuckého pocházejí od brněnského řezbáře Ondřeje Schweigla. Soubor jedenácti Raabových obrazů byl zakoupen ze starého velehradského kláštera. Sedm náhrobků zasazených do zdí chrámově lodi nese znaky Zástřizlů a Petřvaldů. Náhrobky pocházejí z někdejšího českobratrského sboru, později kaple sv. Alžběty u hřbitova. Kostelní má čtyři zvony z let 1519, 1680, 1686 a 1737. Oprava vnějších a vnitřních prostor kostela proběhla v minulém desetiletí.
![]() Kaple ze sousedního hřbitova |
![]() Erb nad vchodem do kaple |
![]() Kaple v roce 1912 |
![]() Interiér kaple |
Staří historikové se domnívali, že kolem roku 974 bylo v Buchlovicích sídlo moravských biskupů, avšak tuto domněnku nelze ničím potvrdit. Podle historika Řehoře Wolného byl začátkem 13. století postaven na návrší u prostře vsi postaven dřevěný cisterciácký kostel zasvěcený sv. Martinovi. V té době Buchlovice osidlovali Němci z Rakous. Počátkem 16. století byl kostel stavebně zchátralý. Nejstarší písemný údaj, který se týká farní obce je ze 14. století, kdy byl patronát rozdělen mezi dílčí majitele obce. Z toho vyplývá, že již ve 14. století měli Buchlovice svoji duchovní správu.
Z 15. století (období husitských válek) nemáme žádné písemné zprávy o kostelu a faře.
V 16. století se Jetřich Podstatský stal majitelem celé vsi a také následující rody se hlásily k učení Českých bratří. Po Podstatských z Prusinovic to byli od r. 1540 Žerotínové a od r. 1544 Zástřizlové. Kostel byl v této době již hodně stavebně zchátralý. Kolem kostela vznikl také hřbitov pro panstvo.